(mj) Žijeme v podivné době, v době ve které se normální, slušný člověk nestačí divit.
I N G . M I L A N J O D A S (mj)
Narozen 10.6.1964, absolvent VŠST Liberec, technik. Pracuje jako konstruktér ABB. Rozvedený, syn Martin student VŠ.
Mezi zájmy patří např. technické zajímavosti nebo matematické hříčky.
Před vstupem do SBB nebyl členem žádné politické strany. V současné době je zvolen okresním místopředsedou SBB.
|
Vždy jsem si myslel, ze správa věci veřejných je jakousi poctou, nebo odměnou, a lide, kteří dostali tuto poctu by se měli snažit na prvním miste spravovat jim propůjčené úřady zodpovědně, ku prospěchu všech se samozřejmým pocitem, že na konci svého mandátu budou muset obhájit své kroky, které pro naše „dobro” vykonali.
Stále žiju v přesvědčení, že obohacovat se na státních, nebo i komunálních zakázkách je něco tak nepředstavitelně nemorálního, že nedokážu pochopit lidi, kteří v tomto kolotoči fungují. Vždyť přece podvody a kotrmelce v této oblasti se nedají schovat, po určitém čase jsou většinou popsány a rozklíčovány. Všichni prostě vědí, jak se v této zemi hospodaří se svěřenými prostředky, a čím blíže k jednotlivým kauzám jste, tím více do nich vidíte.
Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem zapředl rozhovor s mladšími kolegy. Dozvěděl jsem se, že ten, kdo neokrádá stát je blbec. Úspěšný člověk není ten, kdo poctivou prací přispívá ku prospěchu celé komunity, ale naopak zloděj a příživník, který okrádá „ostatní“ všude tam, kde se mohou jen těžko bránit. Dvacet let budujeme „Lepší“ společnost, a kam jsme se dostali ? Novelizace „Zákona o státních zakázkách“ už nejdou spočítat ani na prstech, lobování se stalo synonymem pro uplácení, o soužití lidí a mezilidských vztazích v této zemi už ani nemluvím.
Podle mého názoru ne minulý komunistický systém, ale dvacet let budování „moderního“ kapitalismu napáchalo obrovské škody především na mladé generaci, na generaci, která se nemůže opřít o své zkušenosti, generaci, která hltá informace, jež jí jsou předkládány, a která se stane jednoho dne nositelem „historie“ v naší zemi. Jak jsme tuto generaci připravili na její cestu životem, jaké jsme jí dávali vzory, tady musím konstatovat, že „Kdo seje vítr, ten sklidí bouři“.
Nicméně doufám, že je stále ještě čas, abychom se všichni zasadily o změny, které povedou k tomu, aby se slušný člověk v našem státě nemusel stydět.